|
|
Právní režim Arktidy (mezinárodněprávní aspekty režimu Severního ledového oceánu), srovnání s právním režimem Antarktidy
Huk Kloučková, Eliška ; Ondřej, Jan (vedoucí práce) ; Šturma, Pavel (oponent)
Hlavním cílem této práce je analýza právní režimu Arktidy, respektive Severního ledového oceánu, a Antarktidy a jejich následná komparace. Výzkumnou otázkou je, zda a v čem konkrétně se liší právní režimy těchto polárních oblastí. V práci je využito převážně metody deskriptivní, s jejíž pomocí jsou popsány základní východiska a platná právní úprava, a následně při porovnání obou režimů pak metoda komparativní. Kromě úvodu a závěru je práce je rozdělena do celkem sedmi kapitol, které jsou dále členěny. Práce tak nejprve definuje Arktidu a Antarktidu, představí jejich historii a nastíní geopolitický význam. Hlavní části práce jsou věnovány právnímu režimu. V případě Arktidy, která je převážně zamrzlým mořem kolem severního pólu, je pojednáno především o mořském právu, které je pro toto území relevantní. Pozornost je věnována Úmluvě OSN o mořském právu z roku 1982 a její aplikaci na Severní ledový oceán. V práci jsou dále popsány i dosud nevyřešené spory v této oblasti a výzvy, které s sebou tento právní režim nejen pro arktické státy přináší. V případě Antarktidy, která je kontinentem, je rozebrán komplexní smluvní režim, který byl smluvně zakotven roku 1954. Pozornost je věnována i zájmu Evropské unie v těchto oblastech a rovněž tomu, jaký k nim má vztah Česká republika. Výsledkem práce je komparace...
|
|
|
The shaping of Russia's Arctic strategy
Fritzen, Johan ; Doboš, Bohumil (vedoucí práce) ; Romancov, Michael (oponent)
Utváření ruské arktické strategie Abstrakt Dramatické a rychlé změny v geografii Arktidy způsobují klimatické změny: Led v Severním ledovém oceánu ustupuje a zanechává za sebou zdroje a námořní cesty, které byly tradičně pro člověka nedostupné. To potenciálně vede ke konfliktu mezi pobřežními státy, které mají v regionu překrývající se nároky na zdroje, různé formy státnosti a odlišné bezpečnostní priority. Změny jsou nejsilněji pociťovány v Rusku, které investuje do arktické infrastruktury, aby umožnilo těžbu ropy a zemního plynu a navíc pomalu otevírá mezikontinentální obchodní cestu podél svých severních břehů. Těžba v Arktidě je prostředkem ke zvýšení hospodářského výkonu a námořní cesta do Asie zajišťuje diverzifikovaný trh, který se pravděpodobně nezapojí do obchodních sankcí ve stejném rozsahu jako Evropa. Tání arktického ledu má důsledky i v oblasti obrany: ruské arktické pobřeží, tradičně chráněné před invazí ze severu zamrzlým oceánem, se stává vystaveným cizím mocnostem. To vyvolalo posilování ruské armády v regionu a inspirovalo její sousední arktické státy, aby zvážily svou regionální obranu nikoliv jako reakci na změněné klimatické podmínky, ale na rétoriku a činy Ruska. Jak ekonomická flexibilita plynoucí z arktického exportu, tak posílený vojenský postoj podporují ruský cíl multipolárního...
|
|
|
Proměna geopolitického významu Severního ledového oceánu v důsledku klimatických změn
Doboš, Bohumil ; Romancov, Michael (vedoucí práce) ; Plechanovová, Běla (oponent)
Práce se zabývá popisem a vyvozením možného budoucího scénáře vývoje geopolitické situace v oblasti Severního ledového oceánu. Problematika je zpracována s ohledem na tání arktického ledovce, které vede jak k zpřístupnění nerostného bohatství umístěného pod mořským dnem, tak i tzv. Severní cesty jako nejkratší námořní spojnice mezi Dálným východem a trhy v Evropě. Práce je pojata jako případová studie, která z dostupných zdrojů a pramenů vyvozuje nejpravděpodobnější vývoj v regionu a zkoumá možný konfliktní potenciál vývoje v regionu. Konkrétní body zkoumané v práci jsou po geografickém vymezení regionu a shrnutí historického vývoje, problematika peak oil a naznačení reálnosti roztátí arktického ledovce. Druhý oddíl se věnuje otázce těžby nerostných surovin v regionu - a to hlavně ropy a zemního plynu. Také se zabývá závislostí jednotlivých států v oblasti na této těžbě a dopadům případné existence vrtů v regionu na tyto státy. Tento oddíl také popisuje nástroje a konvence námořního práva v problematice vymezení tzv. Exkluzivních ekonomických zón a technické problémy spojené s potencionální těžbou. Třetí oddíl se zabývá problematice průjezdnosti Severní cesty a Severozápadního průlivu a jejich vlivem na obchod mezi Dálným východem a Evropou a taktéž i na nedostatečnou kapacitu současných tras v budoucích letech.
|
|
|
Změny mořského ledu v Arktidě z pohledu globální klimatické změny
Škopan, Viktor ; Huth, Radan (vedoucí práce) ; Šobr, Miroslav (oponent)
Oblast Arktidy je jednou z nejcitlivějších oblastí Země vůči klimatickým změnám. Teplota v Arktidě za posledních několik desetiletí vzrostla o více než dvojnásobek globálního průměru a pohybuje se zhruba o 4 řC výše ve srovnání s teplotou na začátku průmyslové revoluce, ke které došlo koncem 18. století. S vysokou pravděpodobností lze říct, že za takto dramatickou změnu může antropogenní činnost. Mořský zámrz na tyto změny reaguje poklesem plochy, tloušťky, stáří a dalších parametrů. Nejvýznamnější pokles byl zaznamenán v letních měsících, kdy dochází k průměrnému zmenšování plochy mořského zámrzu o 12,8 % za dekádu. Došlo také k výraznému poklesu stáří mořského ledu. Před čtyřiceti lety představoval mořský zámrz, starší čtyř let, 30 % celkové plochy pokryté mořským zámrzem, přičemž dnes takto starý led tvoří pouze 2 %. K rychlému oteplování Arktidy a vyššímu tání mořského ledu výrazně přispívají pozitivní zpětné klimatické vazby. Příkladem může být snižující se albedo (odrazivost) Severního ledového oceánu, které kvůli zmenšujícímu se mořskému zámrzu odráží mnohem méně slunečního záření, což přispívá k rychlejšímu oteplování oblasti a vyššímu tání mořského ledu. Modely ukazují, že oteplování Arktidy bude v budoucnu pokračovat, a dá se předpokládat, že koncem století budou teploty v Arktidě o 10 řC...
|
|
|
Northern Sea Route communication for 21st Century?
Kregl, Jan ; Romancov, Michael (vedoucí práce) ; Doboš, Bohumil (oponent)
Severní mořská cesta je námořní komunikace spojující Evropu s Asií podél arktických břehů Ruské federace. Po dlouhá desetiletí jsou v námořní dopravě využívány tytéž komunikace, celkový objem přepravy však stále roste a Suezský či Panamský kanál by tak brzy mohly dosáhnout svých maximálních kapacit. Aby bylo možné předejít přehlcení a paralyzaci těchto klíčových strategických bodů, bude zapotřebí hledat nové, alternativní komunikace, které alespoň částečně uleví těmto přetíženým trasám. Severní mořská cesta může být až o čtyřicet procent kratší v porovnání se Suezskou trasou a nabízí tak značnou časovou úsporu. Vedle toho přináší tato komunikace mnoho dalších výhod, pojí se s ní však i četná negativa a její další rozvoj naráží na mnohé překážky. V této práci jsem nejprve shrnul historický vývoj, kterým trasa prošla a následně jsem se snažil analyzovat a rozebrat rozličné aspekty této námořní cesty. Nastíněna je také současná situace v námořní dopravě a další alternativní komunikace. S těmi je pak Severní mořská cesta porovnána a jsou akcentovány její klady i zápory. Rozvedena je rovněž i úvaha o tom, zda-li může tato námořní trasa představovat komunikaci pro 21. století a jaký je její nejpravděpodobnější budoucí vývoj. V závěru jsou pak rovněž zodpovězeny následující výzkumné otázky: Jak ovlivňují...
|
|
|
Proměna geopolitického významu Severního ledového oceánu v důsledku klimatických změn
Doboš, Bohumil ; Romancov, Michael (vedoucí práce) ; Plechanovová, Běla (oponent)
Práce se zabývá popisem a vyvozením možného budoucího scénáře vývoje geopolitické situace v oblasti Severního ledového oceánu. Problematika je zpracována s ohledem na tání arktického ledovce, které vede jak k zpřístupnění nerostného bohatství umístěného pod mořským dnem, tak i tzv. Severní cesty jako nejkratší námořní spojnice mezi Dálným východem a trhy v Evropě. Práce je pojata jako případová studie, která z dostupných zdrojů a pramenů vyvozuje nejpravděpodobnější vývoj v regionu a zkoumá možný konfliktní potenciál vývoje v regionu. Konkrétní body zkoumané v práci jsou po geografickém vymezení regionu a shrnutí historického vývoje, problematika peak oil a naznačení reálnosti roztátí arktického ledovce. Druhý oddíl se věnuje otázce těžby nerostných surovin v regionu - a to hlavně ropy a zemního plynu. Také se zabývá závislostí jednotlivých států v oblasti na této těžbě a dopadům případné existence vrtů v regionu na tyto státy. Tento oddíl také popisuje nástroje a konvence námořního práva v problematice vymezení tzv. Exkluzivních ekonomických zón a technické problémy spojené s potencionální těžbou. Třetí oddíl se zabývá problematice průjezdnosti Severní cesty a Severozápadního průlivu a jejich vlivem na obchod mezi Dálným východem a Evropou a taktéž i na nedostatečnou kapacitu současných tras v budoucích letech.
|
host ::
RSS.